Tréninkové principy představují vodítko pro plánování i praktickou realizaci tréninku. Obecné tréninkové principy platí pro většinu sportovních odvětví včetně různých výkonnostních úrovní. Jelikož v praxi existuje celá řada tréninkových principů, uvedeme si jen ty, které úzce korespondují s ,,metodicko-organizační výstavbou tréninku“.
Princip zaměření sportovního tréninku na požadovaný výkon a jeho strukturu
Definovaného sportovního výkonu se podaří dosáhnout jen za předpokladu, že je dosaženo shody struktury výkonu a tréninku. To vyžaduje důkladné stanovení všech dílčích cílů, obsahu a struktury tréninku ve všech jeho etapách.
Princip včasné a rostoucí specializace
Pro dosažení vysoké sportovní výkonnosti v příslušném sportu - disciplíně, založené na vysoké motorické výkonnosti a schopnosti snášet vysoké tréninkové zatížení, je zapotřebí včas a čím dál tím více zařazovat speciální trénink.
Princip periodizace a tréninkových cyklů
Pro cílenou výstavbu sportovní výkonnosti je důležité roční, resp. víceleté plánování. Tréninková období se liší obsahovou i metodickou strukturou zatěžování a opakují se vždy na vyšší úrovni.
Princip posloupnosti a přiměřenosti
Dosažení vysoké sportovní výkonnosti vyžaduje rozvoj speciálních výkonnostních předpokladů v rámci jedné tréninkové jednotky nebo mikrocyklu za respektování jejich vzájemných proměnlivých vztahů a aktuální výkonnostní úrovně.
Princip důrazu a kontinuity
Při výstavbě sportovní výkonnosti je zapotřebí klást důraz na vhodný výběr tréninkových prostředků a metod. Přitom je důležité, aby tento plynulý výkonnostní rozvoj trval delší dobu bez přerušení.
Princip postupného zvyšování zatížení
Pokud má dojít k dlouhodobějšímu zvýšení výkonnosti, musí se tréninkové zatížení systematicky zvyšovat. Jen vlivem rostoucího zatížení příslušných orgánů a funkčních systémů, s pravidelným odpočinkem, dochází k požadovaným adaptačním změnám.
Princip permanentního řízení tréninku
